Klíč ke světu hudby, tance, výtvarného umění a divadla změnil majitelku

Možná byste čekali, že se o prázdninách v českokrumlovské Základní umělecké škole proháněli jen duchové a doznívaly zapomenuté tóny. Skutečnost byla ale trochu jiná. Dosavadní ředitelka školy Alena Švepešová se rozhodla svěřit dlouhá léta rozvíjenou a opečovávanou školu do nových rukou. Na ředitelském postu ji začátkem srpna vystřídala Milena Zuntová.

Čerstvá držitelka klíče říká: Zaujmout místo po Alence Švepešové je pro mě velký závazek, ale zároveň velká radost a pocta. Přebírám velkou školu s 910 žáky a 53 zaměstnanci, která nejen nabízí, ale skutečně poskytuje vysokou kvalitu uměleckého vzdělávání dětem a studentům přibližně od 5 do 24 let, částečně i dospělým, a za tuto úroveň kvality jako státní škola také zodpovídá. Alče se podařilo vybudovat učitelský tým, kde každý pochopil, jak důležité pro vlastní pedagogickou práci je pečovat o svůj osobní profesní růst, učit se od nejlepších pedagogů a odborníků ve svém oboru a vzájemnou spoluprací, tolerancí a pěknými vztahy vytvářet ve škole příjemné a tvořivé prostředí pro žáky, rodiče i pro sebe. Pak máme žákům co předávat a výsledky jsou vidět nejen v čase, kdy se učí u nás, ale projeví se návazně v dospělosti a osobním životě. Krumlovskou „zušku“ jsem zkrátka vždycky vnímala jako místo velmi tvůrčí, plné lidí se skvělými výsledky v práci s dětmi, ale i lidsky přívětivé a plné humoru.

A jak vnímá přelomové období školy Alena Švepešová?

Pevně věřím, že naše škola bude v dobrých rukou. Milena Zuntová je naše milá, veselá a energická kolegyně, zná školu a její atmosféru již od roku 1998, kdy ještě jako studentka budějovické konzervatoře začala sbírat první učitelské zkušenosti.  Poté vystudovala Hudební vědu na Univerzitě Karlově, načas zakotvila jako hlasatelka na stanici Český rozhlas 3 Vltava v Praze. S návratem do jižních Čech získala místo učitelky hudební teorie na Konzervatoři v Českých Budějovicích, kde se také ujala funkce koordinátorky tvorby školního vzdělávacího programu konzervatoře. Po mateřské dovolené se rozhodla naplno věnovat pedagogické práci v naší škole, stala se úspěšnou pedagožkou, korepetitorkou a vedoucí klavírního oddělení. Myslím, že nová mladá energie škole velmi prospěje.

Já jsem vyrůstala v této škole (tehdy ještě Lidové škole umění) od svých sedmi let a v roce 1983 jsem začala vyučovat ve strašidelné třídě v klášteře mezi policemi s keramikou žáků pana Zadražila. Několik let ve funkci zástupkyně ředitele a téměř celé čtvrtstoletí v pozici ředitelky jsem sledovala obdivuhodnou práci učitelů i obětavou péči ekonomky, uklízeček i „školníků“ o spolehlivé fungování školy. Když se ohlédnu zpět, jsem na ně pyšná a velmi vděčná, že byli a jsou se mnou.

Jaké zvlášť hezké věci se, Aleno, podařily?

Za těch mnoho let se událo mnoho. Hrdá jsem na vytvoření a vydání dvou knih o škole – almanachů s názvem Půvab času. Jsou plné zajímavých osobních vyprávění, příhod, vzpomínek a zároveň historicky přesných dat osvěžených kresbami žáků a fotografiemi. Projdete se v nich 240letou historií naší „zušky“. Dozvíte se o mnoha úspěších žáků na republikovém i mezinárodním poli, koncertních zájezdech, o soustředěních a táborech, o bohatém koncertním a výstavním životě školy, o projektech, jako je Masopustní průvod, Živý Betlém, Hudba na sídlišti, ZUŠOPEN, obohacujících krumlovské kulturní dění. Mou srdeční záležitostí je Galerie na schodech v budově školy.

Těší mne, že řada našich žáků si po studiu na středních a vysokých uměleckých školách výborně vede v profesích různého zaměření od architektů, návrhářů, grafiků, fotografů, malířů, keramiků, designérů, herců, hudebních manažerů, hudebníků sólových i orchestrálních, sbormistrů až po učitele hudebních a výtvarných předmětů na školách, vedoucích amatérských souborů.

Mám radost, že škola zaměřila výuku mnohem více směrem k praktickým dovednostem, a je to opravdu znát. Žáci si samostatně stahují a hrají populární hudbu, písničky, tvoří vlastní, poradí si s akordy, zajímavě fotí, malují komiksy a užívají si i v dospělosti radost v amatérských hudebních skupinách, sborech, orchestrech. Ale je také pěkné potkávat se na výstavách, v galeriích, na koncertech, v divadle či na chodbách naší školy s jejich vlastními malými dětmi… člověk má pocit smysluplnosti své práce.

Těší mne, že škola vedle krumlovské kmenové výrazně rozvinula svou působnost na pobočkách, zejména ve Křemži, kde se získáním celé budovy, stavebními vylepšeními a pěkným nástrojovým vybavením rozšířila výuka na celý týden do šesti učeben včetně tělocvičny, vyučuje zde již 15 našich učitelů. Značně narostl počet koncertů žáků v sále radnice, v pečovatelském domě apod. Nový dech v posledních letech nabrala pobočka v Horní Plané, kde se rozšířením nabídky nástrojů navýšil počet velmi nadaných dětí, vstřícných spolupracujících rodičů i města.

Za zvlášť velký moment pro rozvoj školy považuji získání finančních zdrojů na náš projekt „Tvořivá škola“ z evropských operačních programů Věda, výzkum, vzdělání  a J. A. Komenský na rozvoj školy v celkové výši přes 4,2 milionu korun a nový klavír věnovaný Nadací Komárek. Velké poděkování patří i rodičům a sponzorům, kteří v rámci rodičovských spolků Sdružení pro rozvoj ZUŠ v Č. Krumlově a Sdružení rodičů a přátel českokrumlovského dětského sboru pomáhají a podporují bohatou činnost s žáky nad rámec výuky.

A s jakými pocity se odcházející ředitelka loučí?

Já se vlastně tak úplně neloučím, protože pokračuji v roli učitelky klavíru a teď se moc těším, že se budu věnovat dětem a hudbě s novou energií. Za ta léta se mi v hlavě nahromadila spousta nápadů ohledně hudebního rozvoje dětí, takže teď na ně konečně dojde. Dále zůstávám v radě Sdružení pro rozvoj ZUŠ, které našim žákům umožňuje řadu nadstandardních aktivit mimo rámec výuky. A těším se na klidný život doma a v přírodě.

Závěrem musím určitě velmi poděkovat za léta vzájemné spolupráce a podpory městu Český Krumlov, Českokrumlovskému rozvojovému fondu, starostům Křemže, Horní Plané, Brloha, v Kájově též paní ředitelce ZŠ, Městskému divadlu, hotelu Růže, Regionálnímu muzeu, Museu Fotoateliér Seidel, Státnímu hradu a zámku Č. Krumlov, Městské knihovně, Egon Schiele Art Centru, Klášterům Č. Krumlov a Klášteru Zlatá Koruna, ředitelům MŠ, ZŠ, Gymnázia a SUPŠ sv. Anežky, řadě místních podnikatelů a přátel školy. Pevně věřím, že budou „zušku“ dále a ještě více hýčkat.

A my se rozloučíme sdělením, že duchové obývající budovu Základní umělecké školy se k novému vedení zatím nijak nevyjádřili, ale až k tomu dojde, bude vás o tom podrobně informovat! Zatím popřejme Základní umělecké škole, ať zůstane i nadále místem svěží inspirace a vřelým domovem rozmanitého světa uměleckého tvoření!