21. srpna 2008
Starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička dnes v
8:00 oficiálně zahájil 40. ročník dálkového a turistického
etapového pochodu "Krajem pětilisté růže", který pořádá Klub
českých turistů. Na více než 400 turistů čekají od čtvrtka do
soboty 3 až 4 různě dlouhé trasy v rozmezí od 15 do 35 km, ze
kterých si každý může vybrat podle své chuti a zájmu a podle své
výkonnosti.
Poprvé byl pochod uspořádán v roce 1968. "Jsem rád, že v Českém
Krumlově existuje organizace s tak dlouhou tradicí, která navíc
zapojuje osoby všech věkových kategorií. Je důležité, aby senioři a
mladí lidé našli společné zájmy a dokázali spolu trávit volný čas.
Těší mě opravdu hojná účast a zájem i mezinárodních příznivců
dálkových pochodů. Všem zúčastněným ´pochodníkům´ přeji ještě mnoho
nachozených kilometrů," dodal starosta Luboš Jedlička.
Článek Bohuslava
Wimmera: Také krumlovští turisté oslavují
Čtyřicet let pochodu "Krajem pětilisté růže"
Ano i turisté mají v letošním roce důvod ke
vzpomenutí a k oslavám. Vlastně ne jeden , ale hned dva důvody.
Tím prvním bylo 11. června 120. výročí založení Klubu Českých
Turistů.
Tím druhým bude v srpnu, a to ve dnech 21. až 23., 40. ročník
Dálkového a turistického etapového pochodu "Krajem pětilisté
růže" , na který je již nyní přihlášeno více než 350 aktivních
pochodníků. Každý den na ně čekají 3 až 4 různě dlouhé trasy (v
rozmezí od 15 do 35 km) , ze kterých si každý může vybrat podle
své chuti a zájmu , ale zejména podle své výkonnosti.
Poprvé byl pochod uspořádán v roce 1968 a hned v prvním ročníku měl
mezinárodní účast. Byli zde - kromě českých a slovenských - turisté
z Rakouska , Německa a Holandska.
V prvních ročnících se vždy vycházelo z Českého Krumlova , spalo se
v oblasti Lipenského jezera - tedy buď ve Frymburku , na Lipně nebo
v Horní Plané. Cíl této první etapy býval v Černé v. Poš. , odkud
byli pochodníci převáženi loďmi lipenské flotily na místo noclehu.
Druhá etapa končila v Rožmberku a třetí den se došlo zpět do Č.
Krumlova. Cíl pochodu byl na Křížové hoře, kde účastníci - kteří
absolvovali celý pochod - dostali medaile , seřadili se a s hudbou
šli průvodem dolů do města. Tam na náměstí bylo slavnostní ukončení
celé akce.
Ani start pochodu nepostrádal slavnostnosti. Na nádvoří zámku byli
účastníci přivítáni "pa-
nem vladařem" a jeho družinou. Od něj se jim dostalo "povolení po
jeho zboží choditi" , pokud se ovšem "budou řádně chovati, nečiniti
žádných neplech aniž jinak škoditi".
Na organizaci byly tyto ročníky dosti náročné, protože bylo nutno
zajistit ubytování a stra- vování na více místech a také přepravu
zavazadel; tj. obstarat nákladní auto i četu "naklada-
čů" čili "bagážníků". Po vyložení batohů z auta je bylo nutno
srovnat podle startovních čísel,
aby při výdeji šlo vše hladce. Že se při tom stávaly různé
legrácky není snad ani nutno zmi- ňovat. Ale heslem tehdejších
pořadatelů bylo : "Nemožné na počkání, zázraky do tří dnů",
a podle toho se i konalo.
Postupem doby se ale přešlo ke hvězdicovému způsobu uspořádání
pochodu. To znamenalo, že účastníci byli ubytováni na jednom místě,
ze kterého vycházeli , nebo byli odváženi na růz-
ná místa startů, případně ze vzdálenějších míst cílů byli dováženi
zpět.
Se změnou politické situace došlo i na možnost chodit místy
doposud zapovězenými, což pochod velice obohatilo.
Politické poměry zasáhly i do názvu akce. Původní název
"Putování za pětilistou růží" se tehdejší vládnoucí garnituře
nelíbil; byla prý to propagace feudalizmu. A tak na návrh účast-
níků z Holandska byl pochod přejmenován na "Mezinárodní pochod
přátelství". Tento ná- zev vyhovoval a nakonec i docela vystihoval
skutečného ducha pochodu. Jeden večer byl totiž vždy "večerem
přátelství" , což bylo společné posezení zástupců všech
zúčastněných národ- ních delegací.
Po změně poměrů po listopadu 1989 jsme se vrátili k původnímu , i
když trochu pozměně-
nému názvu , totiž "Krajem pětilisté růže". Změnilo se i to, že v
Českém Krumlově jsou pořá- dány vždy jen jubilejní ročníky. V
ostatních letech se od roku 1990 snažíme postihnout celé bývalé
Rožmberské dominium. A tak střediskem pochodu postupně byly
Loučovice, Horní Planá , Volary , Prachatice , Kaplice , Nové Hrady
, ale i Vimperk , Tábor , Telč , Soběslav , Třeboň a Jindřichův
Hradec.
Protože nejen pochod , ale i jeho účastníci stárnou, začlenili jsme
před 9 lety do jeho rámce
i tak zvané "Seniorské toulky". Když totiž někdo začal u nás chodit
třeba ve dvaceti letech , je mu nyní šedesát. Ale začali i starší.
A tak dnes již velební kmeti prostě nedokáží ujít denně těch
25 až 35 (někdy to bylo i 42) km. Pořád se ale chtějí setkávat s
dávnými přáteli a nasá- vat tu úžasnou atmosféru pochodu.
Posledních ročníků se v průměru účastní kolem 300 turistů všech
věkových kategorií. Nej-
vyšší účast byla roku 1973, kdy byl pochod pořádán v rámci
celostátního turistického srazu jehož uspořádáním jsme byli (tehdy
ještě jako tělovýchovná jednota START) pověřeni. Na
sraz přijelo přes 4000 turistů z Československa i z ciziny, z nichž
se 1512 pochodu účastnilo.
Nejslabší byl ročník 1992 v Třeboni, na kterém bylo pouhých 142
pochodníků.
V průběhu dosavadních 40 ročníků pochodu na něm byli účastníci z :
Německa , Rakouska , Holandska , Belgie , Velké Británie , Itálie ,
Polska , Maďarska , Bulharska , Indonésie a sa- mozřejmě i ze
Slovenské a České republiky.
A tak se letos již po čtyřicáté sejde v Českém Krumlově přes tři a
půl stovky těch, kteří mají rádi aktivní pohyb v přírodě , kterým
se naše vlast pořád jeví krásná , kteří se ale nevyhýbají ani
přátelským vztahům s příslušníky jiných národů.
Je to důvod k oslavě? Myslím, že ano! A pořádný !
Bohuslav Wimmer MT (mezi současnými pořadateli již jediný, který "u toho byl od začátku")