Vánoce u Seidelů byly před 100 lety slaveny mnohem skromněji, než jsme tomu zvyklí dnes. Ve fotoateliéru vládla neustále přísná pracovní morálka, na oslavy mnoho času nebylo a z dochované korespondence je zřejmé, že zaměstnanci si jeden rok dokonce stěžovali, že pracovně vytížení Seidelovi neslaví ani vánoční svátky, které následují po Štědrém dnu (Boží hod vánoční atd.)
Přesto se zachovaly některé záznamy, které dokládají, jak probíhaly Vánoce ve vile v Linecké ulici. Malý František Seidel totiž dostal ve svých devíti letech v roce 1917 pod stromeček svůj prvnídeník, do kterého si pak ještě dlouhá léta zaznamenával své zážitky, vzpomínky z rodinného života, popisy častých výletů a cest. O zmiňovaných Vánocích v roce 1917 si František ve svém německy psaném deníku poznamenal: „Deník započat dne 26. 12. 1917. K Vánocům jsem dostal: hru Berlín-Bagdád; Robinsona Crusoe, Otto Scheckerovu Knihu ptactva, Obrazy života ze světa zvířat, 4 pera, 5 tužek a šle.“ O něco bohatší je zápis o Vánocích roku 1921: „Vánoční prázdniny 1921. Dlouho vytoužené prázdniny jsou už zase pryč. V pondělí 9. ledna začne zase ta stará otrava. Ježíšek se u mne a u Arnolda (Františkův mladší bratr) zastavil už o něco dříve. Dostal jsem kabát, pár nových bot a smyčec. Noltschi (zdrobnělina od bratrova jména Arnold) dostal nové lyže za 350 Kč. Na Štědrý den dostal Helmut (třetí z bratrů Seidelových) pracovní stůl (ponk), hodinky s pouzdrem, solingenský nůž, dva sešity: ‚Noc v hájovně´ a ‚Z hor´“; Arnold štýrský oblek, klobouk, 2 knihy z mládežnické knihovny. Já jsem dostal tucet desek a balíček papíru do našeho aparátu. ‚Germáni´, tři mazací gumy. Všechno bohaté dárky.“ O Vánocích roku 1924 bylo opět hodně práce, otec Josef ještě cestoval za obchodem, chlapci pracovali do večera ve fotokomoře, přesto se rodina nakonec u stromečku sešla a František dokonce ve svých šestnácti letech poprvé šel na půlnoční mši: „Náš Štědrý večer. Rodiče měli velké výlohy. Všichni tři jsme dostali větrovky, štucle. Helmut a já nové boty, Arnold a já aktovky. Noltschi od karlovarského Franzla nový oblek. Helmutovi jsem daroval blok razítek Tažných ptáků, on mně pásek. Matce jsme koupili váhu. Karel (Paleczek) tu zůstal, kvůli snímku s bleskem. Kvůli nabíhání objektivu se nezdařil. Vzdálil se večer, sám si zkazil svátky. Protože otec musel jet do Prachatic, až do 7 h jsme pracovali v temné komoře. Helmut a Arnold zdobili vánoční stromek. Koreiovi jsem daroval pouzdro. Byli jsme poprvé na vánoční mši. Tyto Vánoce jsme slavili bez sněhu…“ Vánoční pracovní úsilí fotografů Seidelových se zračí ve velkém množství dochovaných fotografií, které dokreslují sváteční atmosféru. Řadu snímků ze Seidelovy databanky proto využilo Regionální muzeum při letošní závěrečné výstavě o vánočním stromečku. Návštěvník projde časem od prvorepublikového stromku až do nedávné minulosti a krom krásně nazdobených lesních originálů ho provázejí i nostalgické snímky od Seidelů. A mnozí krumlovští se na nich jistě i dnes poznají.
Autor: Zdena Mrázková, Petr Hudičák
Publikováno v Novinách města 12/2023.