ČKRF – O čem se doposud nepsalo
Jako předseda dozorčí rady ČKRF bych rád reagoval na článek současného jednatele Jana Sommera (vyšel v tisku před Vánoci) a vystoupení dřívějšího jednatele Miroslava Reitingera (na lednovém zastupitelstvu města) s informacemi o rekonstrukci budov Latrán čp. 20 a 21.
Jan Sommer v článku upozornil na skutečnost, která jej překvapila, a to, že zmíněné nemovitosti jsou opraveny pouze zčásti, „potěmkinovským způsobem“. Je opraveno přízemí, které se využívá ke komerčním účelům, je opravena střecha a fasáda z ulice. Vnitřní prostory od prvního patra jsou zcela neopraveny, a tudíž je po celou dobu nelze využívat. Nový jednatel nad tím vyjádřil podivení, protože fond byl založen přesně proto, aby nemovitosti opravil a využíval je. Pozastavil se i nad tím, že po nástupu do funkce nebyl na tuto skutečnost upozorněn a stav vyplynul až po prohlídce objektu.
Citace ze zakládající listiny ČKRF: „Cílem fondu je zajistit kvalitní opravu a rekonstrukci historicky cenných objektů při zachování jejich kulturně-historické hodnoty.“
Miroslav Reitinger se vyjádřil ve smyslu, že se rozhodlo, že by bylo neekonomické tyto prostory opravit, protože nájem z bytů by nedosáhl ekonomicky smysluplných výsledků.
Jako předseda dozorčí rady společnosti jsem se i já po zjištění, že uvedené prostory nejsou opraveny, byl na situaci loni na jaře podívat. Stavařem jsem celý život a i mě stav překvapil. Abych byl objektivní, snažil jsem se projít stará usnesení valných hromad, kde by se rada města, která figuruje jako vlastník, usnesla o skutečnosti tyto nemovitosti neopravovat. Toto usnesení ani žádnou ekonomickou studii jsem nenašel, a tak nevím, kdo o „neopravě“ mohl rozhodnout. Toto rozhodnutí přísluší jen a pouze vlastníku nemovitosti (radě), nikoliv jednatelům.
Jako majitel stavební firmy jsem rekonstruoval několik nemovitostí v historickém centru města a podivuji se, jak je možné, že všem jiným vlastníkům se opravy vyplatily, a to budovy museli ještě předtím odkoupit. Fond dostal objekty bezplatným převodem, opravuje je a podniká za „naše peníze“, a rekonstrukce se nevyplatí?
Nejsem soudce, abych rozhodoval případný spor, nicméně ponechávám všem občanům města, aby si udělali sami svůj obrázek, jak se hospodařilo s „našimi penězi“. Pro doplnění – pojem „naše peníze“ používám proto, že stoprocentním majitelem společnosti ČKRF je město a město zcela patří občanům města. Zastupitelé a jednatelé nás pouze zastupují. Dále bych vás rád seznámil s dalšími poznatky týkajícími se fondu, o kterých se předtím nikdy nepsalo. Jedná se o nakládání s majetkem, který dostal fond bezúplatným převodem do správy s tím, aby ho řádně spravoval a rozvíjel, jak je patrno z názvu „rozvojový“. Jen pro představu, fond dostal 49 nemovitostí ve vnitřním městě a 19 milionů korun na účet. Do roku 2000 fond odprodal 23 nemovitostí včetně již těch zrekonstruovaných. Jako člověk, který pracoval celý život v byznysu, to nechápu a popravdě řečeno tomu ani nerozumím. Doufám, že nám to někdo z bývalého vedení fondu přijde na jednání zastupitelstva objasnit. Byli bychom rádi.
V případě vašeho zájmu o dění ve fondu vás budeme postupně informovat o dalších věcech. Do jednoho článku nelze vše vměstnat. Možná vás bude zajímat, jak se a za kolik nemovitosti prodávaly?
Autor: Milan Hodboď, předseda dozorčí rady Českokrumlovského rozvojového fondu
Vyšlo v Novinách města 03/2024